Znamení dobra

Modrotisk

1:JHme půlnoc, prAávě skončil Gobyčejný dF#men,
mAůj dům se ztrDácí ve tmách, vGidím černo jAen,
v tHmé tmě je znAamení: růž mGá se dobrem stF#mát,
v sAobě ten přDíběh mám, cGo více si přAát:
na své tváře rDůž.
2:Po vyschlé řece asi nemůže plout prám,
člověk je vlastně řekou, každý plní sám,
proč někdy láska mizí a lží se nechá svést,
člověk má pochopit a třeba v slzách nést
na své tváři růž.
R:DDá se poplivat i prostřený stůl,
a kdo má v ruce místo lásky nůž,
má jen život, který zaslouží si hůl,
nenajde už na své tváři růž. G A G A D
*:KdDo lásku nD/C#epředstírá, tHměžko chce být sHm/Aám,
svDé srdce D/C#otevírá jHminým dokořHm/Aán,
má pro ně slGova, která vrAátí řece prDoud a proudu prGám,
óA, nestírej rDůž.
R:G+ óA, nestírej rDůžF#m,    Em   nAestírej rDůžF#m,   Em   A 
svou z tváří rHmůž, Aó G..F#m.   Em   D  G  A  G  A  D 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:14:07.374+00:00
Výsledky hledání: